Nutnost se vykecat...

9. prosince 2010 v 19:55 | Dark |  jen slova
Už zase si připadám, jako by se mi s každým dalším nápadem hlava nafukovala jako balon, jen stěží dokážu s takovou armádou různých myšlenek fungovat, jenomže já holt chci napsat něco, co má hlavu a patu, což jde jen velmi těžko, když dohromady ty nápady nemůže slepit.
Například bych chtěla sáhodlouze popsat čumění z očí do očí dvou osob, které se z duše nenávidí a zároveň se navzájem obdivují - on obdivuje jí, za její vyrovnanost a on zase jeho, za vytrvalost, která ji vždy chyběla.
Pak jsem chtěla napsat něco jako pokračování Úplňku a nakonec lehce sebevražednej příběh... a nic... Prostě mě to nejde napsat! Bezmocně tluču do klávesnice a pokouším se uspořádat slova v hlavě a ono to nejde. Frustruje mě to.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Frýda Frýda | Web | 11. prosince 2010 v 14:39 | Reagovat

Tohle znám, hlavně co se týče chuti psaní na básničky. Z toho se prostě jen tak nevykecáš, protože to v tobě bublá a vře, ale nic kloudného nepřichází a básnička, která je povídkou, přestává být básničkou. Ale chceš napsat básničku a ono to nejde...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama