Nic

21. listopadu 2010 v 11:18 | Dark |  jen slova
Absolutně mě nenapadá, co bych napsala.
Znáte to? Ten pocit vnitřní potřeby ze sebe všechno vypsat, všechny zbloudilé a bláznivé myšlenky. Jenomže jeden druh záškodného ovoce, by mi řekl, že je to matoucí a nebo "opilé" a pak bych postoupila výslech, jestli jsem si před tím nepřihnula z flašky.
Jasně, každé Vánoce je to stejné. Předvánoční období přežiju jen s maximálním sebeovládáním, které se zhroutí ve stejnou chvíli, kdy se mě mladší bratr pokouší pobodat vánoční hvězdou.
Nevím jak vy, ale já se na Vánoce absolutně netěším. Dostávat dárky je hezké, ale je kolem toho kupa starostí. Jako například dělat perníčky, které se do Silvestra nesní a pak jsou tak tvrdý, že by se s nimi daly vybíjet okna (v praxi jsme to nezkoušeli, ale mám jistotu, že by to šlo).
Nebo mouka... tu taky potřebujete k pečení cukroví a já k ní mám ryze záporný vztah, všude se rozfoukává, na černém oblečení je vidět a navíc po tom, co jsme domů s mamkou vlekly 4 kila mouky a cukru, neurčité množství piškotů a kokosu, mandlí a dalších blbostí, jsem na pečení zanevřela úplně.
Ovšem to nejhorší je nakupování... dárků a vůbec. Minule se mi nějaká ženská pokoušela sebrat z vozíku poslední krabici Lega Star Wars pro mladšího bratra. Co mi je do toho, že na ní nezbylo... já byla vyslána pro nějaký křižník a ten jsem taky donesla. I když... to vypadalo, že v souboji o něj poteče krev.
Stejně je nefér, že do víru hračkáren jsem vypouštěna jenom já s pěkně narvanou peněženkou a seznamem nezbytných věcí. A když si stěžuju, dozvím se, že jen nebohý Dárčík se svými 160 cm má šanci prorvat se davem - a pěkně kecají, měřím 164 cenťáků. Na letošní bojovou misi mám neotřelou strategii - důležité je nebrat si sebou vozík nebo košík - zpomaluje postup k regálům, vzít si na sebe co nejmíň vrstev oblečení (takže doufejme, že nebudou padat rekordní mrazy), protože kdo se obleče jako panáček Mišelín, má stejné šance dostat se ke zboží jako člověk obdarovaný košíkem. A hlavně se nesmím nechat naštvat/pobavit větami jako "ta dnešní mládež", protože jakkéhokoli rozptýlení využije nepřítel k úderu XD.
Asi mi už finálně hráblo, to ani Napoleon si bitvu tak neplánoval, ale já to hold chci mít už z krku.

Tak já mizím (a ještě před tím si pustím COB a přehluším falešný zpěv mého otce hrajícího na kytaru)... nebo vám ještě popíšu nějakou větší blbost a to raději fakt ne.
(Proč tady je pořád reklama na Mentalistu? A proč já tam vidím metalistu?!)

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Částečná anonymka Částečná anonymka | 21. listopadu 2010 v 13:29 | Reagovat

Vánoce.... už jen měsíc a bude to tu zase.
Mám je ráda, ale poslední dva-tři roky už to není ono. Už se netěším tak, jako předtím, nevnímám tu atmosféru plnými doušky, spíš si všímám věcí, které k Vánocům nepatří, a stejně se bez nich neobejdou. Shánění dárků není to co to bývalo. Když jsem byla menší, nakupovala jsem po malých krámcích to, co mi padlo do oka, teď už dárky promýšlím, a není výjimkou, že nakoupím přes internet. A to mi na tom vadí.

PS: Falešný zpěv mužských poloviček rodičenstva koukám není jen u nás...

2 Mr. Madrak Mr. Madrak | Web | 25. listopadu 2010 v 18:52 | Reagovat

Vánoce nenávidím totálně ani ty dárky nejsou hezké, vždy to končí tak, že já nikdy nedostanu co si přeji a ostatní se zbytek roku vychloubaj.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama